|
brána k Bohu - věčný život - |
![]() |
proroci mluví podle příkazu |
|||||||||||||||
|
vezmi a dbej moudré rady jak se každý klíč používá, pak bude do tebe živý Bůh stále vstupovat ...
brána k Bohu nový věčný život tři klíče
vezmi a dbej moudré rady jak se každý klíč používá, pak bude do tebe živý Bůh stále vstupovat ...
život věčný
piš na e-mail
přehled stavu webu: hotové
jsem (úvod) 1. světlo mysli (2 klíče) 1.1. slyšením 1.2. zjevením 1.3. bod zlomu na cestě vhůru 2. spojení srdcem (3.klíč) 2.1. jako děti 2.2. miluj 3. zkouška ohněm (3klíčů) 3.1. fyzická zkouška 3.2. duševní zkouška 3.3. duchovní zkouška, po té účast na díle Božím i utrpení 4. Otázky a odpovědi: 5. vaše setkání 5.1. meditace 5.2. proroctví 5.3. vaše příběhy !!!
web otevřen 2005/9 aktualizace: 16.3.2007
připravujeme a modlíme se o další souhlas Boží s každou novou částí zvlášť: co se však objeví dříve, bylo vedeno k Vám jako naléhavější
stručné vysvětlivky Theologie - nauka o Bohu, aby podstata víry lidí byla jasná a nebyla zamlžena nebo pomýlena Písmo sv. - bible je koncilem schválený soubor starozákonních i novozákonních knih, k výběru starozákonních knih přispělo i to, že z nich citoval Ježíš při svém působení, tak potvrdil jejich inspiraci Bohem. Církev je společenství křesťanů, lidí hlásících se k víře v Ježíše jako Syna Božího, který nás spojil s Otcem svou misí a obětí. Hierarchie - zůstatek apoštolské autority zejména v lokálním - rezidentním působení tradiční církve. Odloučená reformační společeství se již nehlásí k tradiční hierarchii. Liturgická bohatost či střídmost se odlišuje. Mystický důraz a chápání svatých úkonů přikázaných Ježíšem neboli svátostí je různé a společenství podle toho mají odlišná svá vyznání - konfese. V nejhlubších základech je jednota a odlišnosti přímo nebrání ve spáse. Církve s nejstarší theologií a tradicí mají také v úctě mnoho svých učitelů, mučedníků, a požehnaných lidí, jako i lidí, kteří byli zapáleni pro Boha tak, že ovlivnili celou církev jako byl František z Assisi, Dominik, Benedikt atd. Řády hledají v jejich cestě prostor pro hlubší spojení s Bohem. Protestanté mají rádi méně formálních znaků, avšak jsou stále více trápeni dalším štěpením, které je vyvoláno dalšími rozpory mezi zastánci různých proudů. Kostel je určen ke společnému shromáždění věřících, Ježíš řekl: "Kde se dva nebo tři sejdou ve jménu mém, tam já budu uprostřed nich!" Je společným cílem zažít dotek tohoto Ježíše, abychom nebyli na své cestě bez Boží odezvy.
Nezávislý web (c) 2006 |
JHVH - tak se Bůh představil proroku Mojžíšovi
Budete slýchat ozvěnu těchto slov ve svých uších, aby jste mě opět hledali a poznali, že JSEM! Copyright (c) 2006. All rights reserved. |
Prorokovi jsou zjevována rozličná tajemství a jeho posláním je promluvit ve správný čas a na správném místě. Není věštcem, vědmou ani vykladačem osudů. Nepracuje s fyzickými pomůckami ani nepoužívá médium. Prorok není otrokem lidí a není proto jeho činnost předmětem jeho příjmů. Prorok je do úřadu povolán Bohem a jedině Bůh určuje, kdy mlčí a kdy mluví. Prorok může připomínat různá ponaučení, jsou mu zjevována hluboká tajemství, aby byl odměněn za svou práci, je více obeznámen s Bohem a jeho myslí. Prorok je ten, kdo promlouvá slovo nebo zjevuje od Boha poselství. Nemusí se jednat o budoucí události, mluví s mocí Ducha a je v tom okamžiku ústy Božími. Někdy musí jedno poselství opakovat. Jindy je mu zjeveno něco, co nemůže každému zjevit, někdy musí zcela mlčet. Apoštol je od Ježíše vyslaný posel se zvláštním a mocným poselstvím i posláním - misí, mise začíná, kdy se stane učedníkem Páně, setkává se tváří v tvář s Kristem Ježíšem a je vyučován ne lidmi, ale Mistrem v Duchu svatém. Po určité době se ujímá svého poslání, má zvláštní moc vydávat svědectví o Ježíši, který ho také k tomu poslal. Apoštolové bývají posíláni na svědectví a řídí je Bůh. Posílá je na různá místa, kde dočasně působí. Nemají lokální zmocnění, neboť jim Ježíš řekl: "Jděte mezi všechny národy...!" Výbava a zmocnění apoštola je veliké, avšak on se cítí být kapkou v moři Božího plánu. Boží syn, nebo dcera je taková duše, kterou Otec přivinul do své náruče, má plnou jistotu o Boží existenci i své spáse (ta jistota je jí dána Bohem ne lidmi) a její srdce je navštěvováno a plněno Duchem Božím. Měl by to být každý křesťan, ale dějiny ukazují, že ne každý, kdo přijímá vnější znamení byl připraven se stát Božím dítětem. Boží dítě má velikou moc, je silnější než démoni a plodí ovoce s nadpřirozenými znaky Zdroje lásky i zvláštní znamení jako světlo pro další. Jsou rozdílné moci či autority, ale jeden je Bůh Otec, který působí všechno ve všech, jsou rozmanité služby a jen jeden je Pán a je množství zvláštních darů a přece jeden je Duch Svatý. (viz:I.Kor.12,4-6) Nikdo není dál než ten maličký, který prochází branou a hledí přímo Ježíši do tváře, spatřuje Otce a je sycen mocí Ducha. Ten maličký i ta maličká dcera, jsou větší než viditelné moci, protože milují Boha a Bůh miluje je. To je to, co nabízí apoštol, to je to, o čem mluvil prorok, to je to, co je pro všechny spravedlivě rozděleno. Brána je otevřena, vstupte k Němu. Otevřete bránu svého srdce a vstoupí On k vám. Když je jeden Bůh, Pán a Duch svatý, smýšlejte prosím jeden o druhém s úctou, vždyť rozličnosti ve Vašem poslání jsou potřebné. Pokoj Vám! |